|
|
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
|
|
|
Mléko a mléčné výrobky a jejich význam ve výživě
Šubertová, Hana ; Vítová, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této práce je rozbor složení mléka, jeho vznik, původ a místo tvorby a dále zhodnocení prospěšných i škodlivých vlastností mléka. Dalším aspektem této studie je důvod, proč bychom měli mléko konzumovat a zda je vůbec zdraví prospěšné. V následující částí práce je vypracování literární rešerše, jak mléko a různé výrobky působí na lidskou výživu a seznámení se s problémy konzumace mléka. V další části mé práce je popsaný průběh „cesty mléka“, tedy co všechno se děje s mlékem, jako výrobní surovinou, děje, jak probíhá technologie výroby a zpracování mléka, mléčných výrobků a polotovarů. Dále porovnání mých naměřených údajů s normovanými údaji, nebo s údaji na obalu.
|
|
|
Mléko a mléčné výrobky ve stravě mládeže ve věku 11 - 15 let na Základní škole Domažlice, Komenského 17
Rybárová, Petra ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma Mléko a mléčné výrobky ve stravě žáků ve věku 11 - 15 let. Teoretická část se z obecného hlediska zabývá chemickou skladbou mléka a charakterizuje vybrané druhy mléčných výrobků spolu s jejich účinky na lidské zdraví. Praktická část je zaměřena na výzkum, zda existují statisticky významné rozdíly v konzumaci mléka a mléčných výrobků z hlediska genderu, věku a přístupu k mléku a mléčným výrobkům v rodinách. Výzkum se dále zabývá zjištěním úrovně znalostí probandů o složení a vlivu mléka na lidský organismus. Výzkumný vzorek tvoří 240 žáků ze Základní školy Domažlice, Komenského 17. Výsledky ukazují, že gender, věk ani přístup k mléku a mléčným výrobkům v rodinách nemají vliv na konzumaci mléka a mléčných výrobků jednotlivých probandů. Na základě zjištěných faktů je navržena edukační jednotka, jejíž cílem je zvýšení povědomí žáků 2. stupně základních škol o mléce.
|
|
|
Mléko a mléčné výrobky ve stravě mládeže ve věku 11 - 15 let na Základní škole Domažlice, Komenského 17
Rybárová, Petra ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma Mléko a mléčné výrobky ve stravě žáků ve věku 11 - 15 let. Teoretická část se z obecného hlediska zabývá chemickou skladbou mléka a charakterizuje vybrané druhy mléčných výrobků spolu s jejich účinky na lidské zdraví. Praktická část je zaměřena na výzkum, zda existují statisticky významné rozdíly v konzumaci mléka a mléčných výrobků z hlediska genderu, věku a přístupu k mléku a mléčným výrobkům v rodinách. Výzkum se dále zabývá zjištěním úrovně znalostí probandů o složení a vlivu mléka na lidský organismus. Výzkumný vzorek tvoří 240 žáků ze Základní školy Domažlice, Komenského 17. Výsledky ukazují, že gender, věk ani přístup k mléku a mléčným výrobkům v rodinách nemají vliv na konzumaci mléka a mléčných výrobků jednotlivých probandů. Na základě zjištěných faktů je navržena edukační jednotka, jejíž cílem je zvýšení povědomí žáků 2. stupně základních škol o mléce.
|
|
|
Mléčná výživa ve školských zařízeních v ČR a EU
KLUIBER, Petr
Mléko a mléčná výživa jsou důležitou součástí racionální výživy dětí. Mléko obsahuje snadno vstřebatelné bílkoviny potřebné pro růst, vývoj a obnovu tkání. Mléčný tuk je, mimo jiné, bohatým zdrojem vitaminů a sacharidy pohotovým zdrojem energie. Mléko dále obsahuje množství minerálních látek, ze kterých je největší význam přikládán vápníku. Vzhledem k rizikům, plynoucím z nedostatečného příjmu vápníku, se tento fakt zohledňuje ve školním stravování. Vlivu školního stravování na zdravotní stav a další vývoj dětí je kladen veliký význam ve všech zemích EU. Regulace školního stravování se však v jednotlivých zemích liší. Od nezávazných vládních doporučení, která řeší například velikost porcí nebo nabízená jídla přes úplné zákazy některých produktů až po celostátní systém norem, jaký je např. v ČR, kde každá školní jídelna je povinna dodržovat normy tzv. "spotřebního koše". Vedle školního stravování existují projekty podporující spotřebu mléka a mléčných výrobků. Nejvýznamnější z nich je program Školní mléko, v ČR realizován od roku 1996 prostřednictvím společnosti Laktea, která ve spolupráci se školami obnovila dodávání mléka a mléčných výrobků dětem. V roce 1999 získalo Školní mléko státní podporu a po vstupu do EU a získání unijní podpory se pak začal naplno rozvíjet. Vzhledem k rostoucímu zájmu, kdy na počátku bylo zapojeno 426 škol, oproti dnešnímu počtu 3000 subjektů, lze říci, že projekt je úspěšný a žádoucí. Akce Školní mléko je obdobně realizována i v dalších zemích EU, přičemž si jednotlivé členské státy mohou samy zvolit, na které výrobky ze seznamu EU budou čerpat dotace a mají možnost si podle vlastních potřeb tento program přizpůsobit. Mimo to, mají státy možnost podporovat Školní mléko i z dalších prostředků, mohou poskytovat mléko buď za plnou cenu, dotované nebo zdarma. Rovněž mají právo upravit obsah některých složek mléka nebo mléčných výrobků, například snížit obsah tuku.
|
|
|
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
|
|
|
Mléko a mléčné výrobky a jejich význam ve výživě
Šubertová, Hana ; Vítová, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této práce je rozbor složení mléka, jeho vznik, původ a místo tvorby a dále zhodnocení prospěšných i škodlivých vlastností mléka. Dalším aspektem této studie je důvod, proč bychom měli mléko konzumovat a zda je vůbec zdraví prospěšné. V následující částí práce je vypracování literární rešerše, jak mléko a různé výrobky působí na lidskou výživu a seznámení se s problémy konzumace mléka. V další části mé práce je popsaný průběh „cesty mléka“, tedy co všechno se děje s mlékem, jako výrobní surovinou, děje, jak probíhá technologie výroby a zpracování mléka, mléčných výrobků a polotovarů. Dále porovnání mých naměřených údajů s normovanými údaji, nebo s údaji na obalu.
|
|
|
Kravské mléko jako přirozený zdroj jodu v lidské výživě
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá významem mléka jako přirozeného zdroje jodu ve výživě člověka. Přináší údaje o spotřebě mléka a mléčných výrobků a jejich podíl na krytí potřeby jodu u studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do pokusu bylo zařazeno celkem 60 osob (20 mužů a 40 žen). Empirická data byla získána v rámci řešení grantového projektu GAJU 011/2013/Z a NAZV QH 81105. Údaje o spotřebě mléka a mléčných výrobků byly získány pomocí dotazníků. U mužů dosáhla průměrná týdenní spotřeba mléka hodnoty 826,5? 835,1 ml (118,1 ml za den) a u žen hodnoty 912,4? 783,9 ml (130,3 ml za den). Spotřeba jogurtů byla u mužů průměrně 361,0? 401,4 g za týden (51,6 g za den), u žen 428,4? 338,8 g za týden (61,2 g za den) a průměrná spotřeba sýrů: muži 263,0? 240,5 g za týden (37,6 g za den), ženy 260,2? 226,5 g týden (37,2 g za den). Z mléka a mléčných výrobků přijali muži za den průměrně 81,6 g jodu a ženy 93,4 g. Podle výsledků bylo množství zkonzumovaného mléka a mléčných výrobků nižší než celorepublikový průměr, přesto ale pokrylo více jak polovinu jeho denní potřeby. Práce uvádí také údaje o obsahu jodu v moči studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (n=62) jako ukazatele zásobení organismu jodem. Průměrný obsah jodu v moči všech vyšetřených osob (mužů i žen) byl 230,4? 171,3 g-l-1, přičemž u mužů (n=21) dosáhl hodnoty 244,6? 195,2 ?g-l-1 a u žen 223,2? 159,8 ?g-l-1. Výsledky průměrného obsahu jodu v moči odpovídaly fyziologickému rozpětí, tj. u studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity bylo zjištěno dostačující zásobení organismu jodem. Dále práce přináší údaje o množství jodu v bazénových vzorcích mléka vybraných chovů (n=50) z Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a kraje Vysočina v průběhu let 2011 - 2013. Bazénové vzorky mléka byly získány ve spolupráci s centrální laboratoří mlékárny Madeta a.s. České Budějovice a Veterinárním centrem s.r.o. Sušice. V roce 2011 dosáhl jod průměrné koncentrace 321? 337,8 g-l-1, v roce 2012 298,8? 290,8 g-l-1 a v roce 2013 a 234,7? 166,1 g-l-1, tj. ve všech sledovaných letech byl zjištěn jeho nadbytek. Nejvyšší hodnoty (315,6? 305,1 g-l-1) dosáhl jod v kraji Jihočeském. V kraji Vysočina byla zjištěna nižší průměrná hladina jodu (o 9,5 %), stejně jako v Plzeňském kraji, kde bylo jeho množství v mléce menší až o 53,7 % oproti kraji Jihočeskému a o 48,8 % oproti kraji Vysočina.
|
|
| |
|
|
Sledování plnění spotřebního koše ve vybraných mateřských školách
ZIMMELOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce v teoretické části bylo nejprve nastínění problematiky stravování v mateřských školách, vysvětlit pojem spotřební koš a následně analyzovat jednotlivé složky spotřebního koše z hlediska přínosu pro dětský organizmus. V praktické části je nejdříve vysvětlen princip výpočtu spotřebního koše. Hlavním cílem praktické části je analyzovat spotřební koš v oslovených mateřských školách a pak na základě sestaveného kritéria hodnocení provést zhodnocení plnění spotřebního koše v jednotlivých mateřinkách.
|
host ::
RSS.